Vyhledej
Královédvorská Arnika > Služby občanům > Rozvoj regionu

Mlýn v Borovnici ožil díky spolupráci hned 4 škol v regionu

Redakce / 1.01.2020, Borovnice u Staré Paky
Větrný mlýn stával jako jeden z původních pěti nad obcí Borovnice na Královédvorsku až do roku 1968. Nyní na tomto původním místě vyrostla replika, a to díky úsilí pár nadšenců z regionu a spolupráci hned několika krajských škol.

Historie

V Borovnici stávalo 5 větrných mlýnů, do 20. století se však zachoval jediný. Jednalo se o poslední větrný mlýn německého typu v Čechách, který stával zhruba kilometr na východ od křižovatky silnic do Borovnice, Pecky a Horek. Na vrcholku táhlého hřebene nad Borovnicí se dodnes nachází původní kamenná podezdívka ve tvaru kříže a u ní památník vybudování na připomínku jeho osudu. 

Postavil jej v roce 1841 Augustin Hackel a to na pozemku Augustina Čeřovského domkáře z čp. 189. Obec se tehdy ještě jmenovala Velká Borovnice (Gross Borowitz) a nacházela se na trati Winter Seite. Roku 1943 byla pozemková parcela, na níž stál větrný mlýn, označena číslem 413. Mouka se v mlýně mlela ještě za 2. světové války.

Až do roku 1968 stál již nepoužívaný mlýn na svém místě a byl několikrát opraven, například v roce 1966, kdy jej zasáhl blesk. V roce 1968 byl na základě rozhodnutí Krajské památkové správy i přes velký odpor občanů i MNV Borovnice rozebrán a převezen ke konzervaci do Hostinného.

Podle zpráv v denním tisku se uvažovalo o přenesení mlýna do Dolánek, kde měl být za vedení Muzea Českého ráje v Turnově vybudován skanzen. Následně však bylo rozhodnuto, že po renovaci bude umístěn ve skanzenu ve Vrchlabí. Po několika letech se stále nic nového v této záležitosti neudálo a borovničtí občané stále bojovali o navrácení větráku na původní místo.

30. 6. 1979 vzplanulo základové trámoví větrného mlýna, které nebylo odvezeno ke konzervaci do Hostinného. Při té příležitosti se borovničtí dozvěděli, že celý větrný mlýn dávno shnil a rozpadl se kdesi ve Vrchlabí. Naštěstí to nebyla pravda a dalším pátráním se zjistilo, že zbytky mlýna skončily ve skanzenu v Kouřimi. Bohužel nevhodně umístěné zbytky mlýna se dnes už rozpadají a pro rekonstrukci borovnického větráku jsou nepoužitelné. Nedůslednost památkové péče tak vedla k likvidaci posledního větrného mlýna německého typu na území Čech.

Půdorys mlýna měl rozměry 5,5 x 5,3 m a celková výška byla 11,2 m. Mlýnské složení pocházelo z roku 1878. Mlýn je podle svého majitele označován jako Haklův čp. 5 a je stále chráněn Státní památkovou správou. Tento mlýn byl často zobrazován. Např. jeho model asi z roku 1925 je v Okresním muzeu v Nové Pace.

Od roku 1997 se borovničtí opět snaží navrátit dominantu jejich obce zpět tam, kam patří. Pomoci jim k tomu může podrobná i když nepřesná dokumentace mlýna, kterou v roce 1965 provedla firma Stavoprojekt Hradec Králové. Za tímto účelem byl v Borovnici místními dobrovolníky založen Spolek Větrák, který ve spolupráci s obcí usiluje o navrácení siluety mlýna zpět na panoráma Borovnice.


Obec ve spolupráci se spolkem Větrák usilovala o obnovu technické památky několik let. Nakonec díky pomoci Královéhradeckého kraje a veřejné sbírce se mají jeho dřevěné lopatky roztočit v polovině roku 2020.

„Napadlo mě propojit žáky různých studijních oborů hned z několika krajských středních škol. Zapojí se nejen do samotné stavby, ale budou se podílet i na jeho provozu,“
upozornila na jaře roku 2019 náměstkyně hejtmana Martina Berdychová odpovědná za oblast školství a kultury.

Dřevo na stavbu pokáceli žáci České lesnické akademie v Trutnově, materiálu se následně ujali mladí tesaři z jaroměřské řemeslné školy. K nim se přidali ještě truhláři z Nové Paky, kteří se podíleli na zajištění výplně okenních a dveřních otvorů. O dokumentaci a následnou propagaci se postarají žáci cestovního ruchu ze Dvora Králové nad Labem.

„Naši žáci třetího ročníku vyrobili krov větrného mlýnu v rámci jejich závěrečných zkoušek. Následně další ročník během září či října vytvořili konstrukci mlýna ve výšce 7,5 metru. Mlýn bude plně funkční,“ říká Ladislav Kubias, učitel odborného výcviku Střední školy řemeslné v Jaroměři.

O výrobu vlastní technologie mlýna se postaral zkušený tesař, jeden ze dvou v celé republice, kteří tuto práci ovládají.

Díky spolupráci s Národním památkovým ústavem se podařilo najít původní dokumentaci. Pomohli také místní občané, kteří doma objevili fotodokumentaci jednotlivých detailů mlýna.

Královéhradecký kraj obci Borovnice pomohl také s financováním – poskytl 1,5 milionu korun. Prostřednictvím veřejné sbírky zatím přispěla veřejnost částkou 87 tisíc korun. V současnosti obec jedná o jejím prodloužení. Po svém dokončení v polovině příštího roku bude mlýn jediným tohoto typu nejen v Královéhradeckém kraji, ale i v Čechách.

K projektu obnovení větrného mlýna nyní existují dvoje webové stránky (viz níže), v krátkosti se o smutné historii Větráku dozvíte ze vtipných hlášek na vyhlídce, umístěné mezi Borovničkou a Borovnicí, kde je jeho malá replika.

Stránky spolku Větrák

A stránky připravené školou SŠIS jako propagační

Pro naše články jsme čerpali z obou webů a také z tiskových zpráv Královéhradeckého kraje.
Foto dron: Láďa Válek

FOTOGALERIE - Mlýn v Borovnici ožil díky spolupráci hned 4 škol v regionu

Související články
Liškárna, Valčenka a propadlý mlýn!
Dolní, Patzakův mlýn v Komárově - neboli "Mlýn u vodníka"
Žirečský Pavlíčkův mlýn si nese historií i sebevraždu
Obec Borovnička chystá opravy romantického kostela
Vaše komentáře

Přečteno 1994x